Minerály rutil a anatas jsou nejběžnějšími krystalickými formami oxidu titaničitého. Zatímco rutil se jako bílý pigment, tzv. titanová běloba, průmyslově vyrábí a používá již dlouhou dobu, aplikace založené na specifických vlastnostech nanokrystalického anatasu se začínají rozvíjet teprve v současnosti.
Jednou z těchto vlastností je fotokatalytická aktivita anatasu umožňující degradovat na povrchu jeho nanočástic působením ultrafialového záření za pokojové teploty veškeré organické struktury, včetně mikroorganismů. Nakonec dochází k jejich úplné oxidativní mineralizaci, tedy přeměně na jednoduché anorganické sloučeniny (vodu, oxid uhličitý a příslušné minerální kyseliny). Tyto děje jsou založeny na pohlcování světelných kvant polovodičovou elektronovou strukturou anatasu, což vede ke vzniku dvojic kladných a záporných nábojů. Ty se na povrchu nanočástic transformují na vysoce reaktivní radikály, které následně atakují veškeré organické látky a mikroorganismy obsažené v okolním vodném roztoku popř. plynné fázi. Tím je zahájen sled jejich degradačních reakcí vedoucí nakonec až k neškodným minerálním produktům.
Druhou významnou vlastností anatasu je jeho fotokatalyticky indukovaná superhydrofilita. Neozářený povrch anatasu má, podobně jako je tomu u jiných oxidů kovů, hydrofobní charakter. Vysrážená vodní pára na něm tvoří oddělené kapičky, které rozptylující světlo, a tím vytvářejí neprůhlednou vrstvu. Působením ultrafialového záření se však povrch anatasu stává silně hydrofilním, vodní kapičky se spojí a vytvoří na něm dokonale průhledný molekulární film, po kterém další voda snadno stéká.
Díky kombinaci těchto dvou vlastností, tj. fotokatalytické aktivity a fotokatalyticky indukované superhydrofility, mají vrstvy tvořené nanočásticemi anatasu na světle samočisticí schopnosti a desinfekční účinky. Na površích pokrytých takovouto vrstvou dochází působením ultrafialového záření, které je součástí nejen přímého slunečního svitu, ale v menší míře i denního světla v interiérech, k oxidativní mineralizaci nejen usazených organických sloučenin a mikroorganismů, ale také plynných škodlivin obsažených v okolním ovzduší. Navíc anorganické prachové částice na očištěném, vysoce hydrofilním povrchu neulpívají a mohou z něj být snadno odstraněny, např. deštěm. Lze očekávat, že díky povrchovým úpravám na bázi nanokrystalického oxidu titaničitého se vize čistého a zdravého města budoucnosti bez špíny, choroboplodných zárodků a škodlivých emisí může stát brzy skutečností.
Atmosféru přednášky připomínají následující fotografie pořízené v jejím průběhu:
[Zpt]
AKTUALITY
Harmonogram roku 2025 nese název OBJEVUJ CHEMII a čile se plní, do konce března již pr22.1.2025 Stáže Otevřené vědy pokračují i u nás v ústavu s novými stážisty...
V průběhu podzimu vyhlásili lektoři a lektorky v projektu Otevřená věda AVČR svá n21.1.2025 Program 11.2.- Věda podle vzoru žena - Den ot. dveří...
Program "Věda podle vzoru žena" (viz obr. níže)8.1.2025 11. února máme otevřeno pro zájemkyně*ce o vědu - je Mezinárodní den žen a dívek ve vědě 11. února proběhne letošní Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. I my připravujeme 20.12.2024 Kurzy Cesta za Nobelovku zahajujeme sobotou 18. ledna 2025 V sobotu 18. ledna 2025 zahaj
11. února proběhne letošní Mezinárodní den žen a dívek ve vědě. I my připravujeme 20.12.2024 Kurzy Cesta za Nobelovku zahajujeme sobotou 18. ledna 2025
V sobotu 18. ledna 2025 zahaj
Hlavní strana | O projektu | Aktuality | Objevuj chemii | Archiv akcí | Otevřená věda | Stáže v laboratořích | Seminář studentů | Virtuální exkurse | Programy pro SŠ | Programy pro ZŠ | Pro pedagogy | Letní školy | Galerie 4P | Týden vědy | Toulky historií | Kontakt | Projektový tým